BEWIT Jablečný ocet BIO

Historie

V hlavní roli metoda pokus-omyl

Do dnešní doby není tak úplně jasné, kdo první ocet objevil, kde k tomu došlo a kdo první tento široce využitelný nápoj používal. Ať už je vznik octa spojován s historií Keltů, nebo s historií západní Římské říše, jedno je jasné. Výroba jablečného octa je bezesporu spojená s hlavní nezaměnitelnou surovinou – s jablky a s jejich historií.

Původ jablek je směřován do oblasti Eurasie, odkud byly díky neustálému přemisťování tehdejších dobyvatelů a kolonistů široce distribuovány napříč celému světu. Předpokládá se, že výroba prvního jablečného octa souvisela s objevem kvasinek nacházejících se v okolní přírodě a jejich následnou aplikací. A jak už tomu bývá, právě metoda pokus-omyl pomohla ke vzniku jablečného octa, který známe dnes.

O pozitivních účincích jablečného octa vás jistě poučí snad každá babička, která s tímto všestranným pomocníkem určitě přišla do kontaktu. Veškeré babské a jiné rady dohledáte také v knihách tradiční lidové medicíny. Rozhodně tak na tuto obyčejně neobyčejnou potravinu nezapomínejte.

Pěstování a výroba

Šetrně zpracovaná BIO jablka

Výchozí surovinou pro výrobu jablečného octa jsou BIO certifikovaná jablka. Prostřednictvím procesu zvaného fermentace dochází k přeměně v jablcích obsažených cukrů na jejich kvasné produkty. Ty se souhrnně označují jako ocet.

Výsledný ocet není filtrován ani pasterován. V rámci šetrného zpracování je v octu viditelný a zcela přirozený zákal, který není na závadu. Naopak je důkazem toho, že ocet během výroby nebyl filtrován ani tepelně zatěžován.

Původ

Itálie

Složení a vlastnosti

Poznejte blahodárnost jablečného octa

Jablečný ocet se vyznačuje jantarovou barvou. Díky šetrnému způsobu zpracování a vynechání filtrace a pasterizace je ve výsledném octu zachováno maximální množství vitamínů, minerálů a také enzymů. Velký význam mají v octu přítomné látky vzniklé během kvašení, pro které je ocet spojován s jeho blahodárným působením.

Kyselost jablečného octu je 10 %.

Použití

Výborné dochucovadlo i konzervant

Díky své jemně kyselé chuti a jablečné vůni je tento ocet výborným dochucovadlem při přípravě zeleninových salátů, různých pokrmů a sladkokyselých marinád. Konzervačních vlastností jablečného octa lze také využít při konzervaci různých typů zeleniny. Pro jeho působení jej můžete v naředěné formě popíjet formou osvěžujícího nápoje. Nebo ho můžete užívat takzvaně na „na lžičku“.

Na závěr

• 100% přírodní
• Bez barviv a konzervantů
• Nepasterovaný
• Tepelně nezpracovaný

Zdroje

HLEBOWICZ, Joanna et al., 2007. Effect of apple cider vinegar on delayed gastric emptying in patients with type 1 diabetes mellitus: a pilot study. BMC Gastroenterology. 7(46), 1–6.

BÁRDOS, László a Balázs BENDER, 2012. EFFECT OF APPLE CIDER VINEGAR ON PLASMA LIPIDS (MODEL EXPERIMENT IN MICE). Potravinárstvo. 6(1), 1–4.

H. BUDAK, Nilgun et al., 2011. Effects of Apple Cider Vinegars Produced with Different Techniques on Blood Lipids in High-Cholesterol-Fed Rats. Jornal of Agricultural and Food Chemistry. 59(12), 6638–6644.

NAZIROGLU, Mustafa, Mustafa GULER a Cemil OZGUL, 2014. Apple Cider Vinegar Modulates Serum Lipid Profile, Erythrocyte, Kidney, and Liver Membrane Oxidative Stress in Ovariectomized Mice Fed High Cholesterol. The Journal of Membrane Biology. (247), 667–673.

WATSON, Ben, 2013. Cider, Hard and Sweet: History, Traditions, and Making Your Own [online]. 3. Countryman Press [cit. 2020–10–21]. ISBN 1581572077. Dos­tupné z: https://books.google.cz